Prezident republiky podepsal nový občanský zákoník
Prezident republiky Václav Klaus dnes podepsal nový občanský zákoník. Spolu s ním podepsal i zákony, které společně s občanským zákoníkem tvoří rekodifikaci soukromého práva v České republice – zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém.
„Je to historický okamžik. Byl dokončen proces přijímání zákona, který je po Ústavě druhým nejvýznamnějším zákonem země a který ovlivní každodenní život občanů,“ uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Občanský zákoník je výsledkem jedenáctileté práce rekodifikační komise ministerstva spravedlnosti. Přináší novou, moderní úpravu soukromoprávních vztahů, mezi jejíž hlavní přínosy patří například větší důraz na úpravu osobnostních práv, podpora principu svobodné vůle či jednotná úprava závazkového práva.
Návrh zákoníku má pět částí. První část se věnuje právnímu postavení člověka jako jednotlivce. Druhá část upravuje rodinné právo – například institut manželství a práva a povinnosti manželů, rodičů i dětí. Třetí část se týká tzv. absolutních majetkových práv – vymezuje držbu, vlastnictví, spoluvlastnictví, věcná práva k cizím věcem, správu cizího majetku a dědické právo. Čtvrtá část se zabývá relativními majetkovými právy a řeší vznik závazků a jejich obsah, zajištění a zánik. Poslední část kodexu upravuje ustanovení společná, přechodná a závěrečná - zejména pravidla přechodu ze současné právní úpravy na nový právní pořádek.
Nový občanský zákoník nabyde účinnosti 1. ledna 2014.
20. 2. 2012 Tiskový odbor ministerstva spravedlnosti
Zdroj:www.justice.cz
Tiskové prohlášení Ministerstva spravedlnosti k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Day s. r. o. a ostatní proti České republice
Dne 16. února 2012 vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci stížnosti společnosti Day s. r. o. a pěti dalších stěžovatelů, v němž dospěl k závěru o porušení jejich práva na přístup k soudu ve smyslu článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech.
Stěžovatelé byli menšinoví akcionáři společnosti převzaté většinovým akcionářem. Smlouva o převzetí uzavřená akciovou společností a většinovým akcionářem (nikoli tedy se stěžovateli) v roce 2003 stanovila, že ocenění převzatých akcií a výše dorovnání mají být přezkoumány u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Když se stěžovatelé přesto obrátili na obecné soudy, ty se s odkazem na existenci rozhodčí doložky věcí odmítly zabývat. Nápravu nezjednal ani Ústavní soud.
Evropský soud uznal, že na rozdíl od obdobné věci řešené v rozsudku z října 2010 ve věci Suda proti České republice zde měl rozhodovat rozhodčí soud, který byl zřízen zákonem. Zároveň by však v rozhodčím řízení stěžovatelé neměli právo na veřejné projednání věci ani na veřejné vyhlášení rozhodnutí, což jsou zásadní aspekty zahrnuté v právu na spravedlivý proces. Tento nedostatek by s ohledem na chybějící meritorní přezkum rozhodčích nálezů dle platné české právní úpravy nemohl být napraven ani následně v řízení před soudy. Po stěžovatelích konečně nemohlo být požadováno, aby zahajovali rozhodčí řízení, ke kterému nedali souhlas, a spoléhali na to, že rozhodčí soud následně odmítne svou pravomoc. Došlo tedy k porušení článku 6 Úmluvy.
Evropský soud také odmítl všechny námitky stěžovatelů na poli článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě (právo na ochranu majetku). V rámci spravedlivého zadostiučinění přiznal pěti stěžovatelům po 5 000 eurech jako náhradu nemajetkové újmy a všem šesti stěžovatelům dohromady 5 500 eur na nákladech řízení.
Tento rozsudek je pravomocný. Po přijetí zákona č. 128/2008 Sb. již český právní řád nedovoluje ve smlouvě o převzetí obchodní společnosti zakotvit rozhodčí doložku, jaká vyvolala porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces v této věci.
Praha, 16. února 2012
Zdroj:www.justice.cz